Atlas lokomotiv Atlas lokomotiv
Vítejte na Atlasu lokomotiv,
nejrozsáhlejším přehledu lokomotiv na českém internetu!
Přehled elektrických lokomotiv.
Aktuálně obsahuje 38 řad hnacích vozidel.
Přehled elektrických jednotek.
Aktuálně obsahuje 7 řad hnacích vozidel.
Přehled motorových lokomotiv.
Aktuálně obsahuje 37 řad hnacích vozidel.
Přehled motorových vozů a jednotek.
Aktuálně obsahuje 17 řad hnacích vozidel.
AtlasLokomotiv.net nově na Facebooku!
Navštivte naši stránku a staňte se fanouškem.
AtlasLokomotiv.net na Facebooku

181 | E 669.1

 
181.047-2 ČD
Mezinárodní značení 91 54 7 181 xxx - x
Rok výroby 1961 až 1962
Trakce elektrická stejnosměrná
Typ vozidla šestinápravová skříňová nákladní lokomotiva
Provozovatel ČD
Výkon 2 790 kW
Maximální rychlost 90 km/h
 

Vývoj a výroba

V roce 1958 byly vyrobeny dvě prototypové nákladní šestinápravové lokomotivy řady E 669.0 (180), které se staly předobrazem sériových lokomotiv, značených jako E 669.1 (181). Jejich výroba probíhala ve dvou sériích, z nichž první čítala 80 lokomotiv a dodána byla v roce 1961, zatímco druhá série byla sedmdesátikusová a dokončena byla o rok později, v roce 1962. Lokomotivy první série mohly jezdit i na stejnosměrný proud se sníženým napětím na 1,5 kV a měly tedy nižší výkon trakčních motorů. V letech 1960-76 byly v modifikovaném provedení stroje vycházející z řady E 669.1 ČSD vyváženy i do Sovětského svazu, kde jezdily pod označením ČS 2.

Provoz

Lokomotivy řady 181 byly navrženy výhradně pro těžkotonážní nákladní dopravu, ve které nachazejí nejlepší využití svých vlastností. Používají se i v postrkové službě. Dva stroje řady 181 (181.024 a 181.040) jsou v majetku společnosti OKD Doprava. Její lokomotivy se poznají podle modrožlutého nátěru. ZSSK nevlastní ani jednu lokomotivu řady 181. Ač jsou velmi staré, jsou lokomotivy řady 181 stále ještě oblíbenými stroji. Výhodou je jednoduchá konstrukce a spolehlivost, jakož i dobrá adheze, síla v tahu a oproti řadám 121 a zejména 141 velmi klidný chod (díky třínápravovým podvozkům). Tichým chodem se vyznačují i pomocné pohony, což se o strojích 121 a 141 nedá říci. Strojovna lokomotivy má bohužel velmi úzké uličky. Hlavním záporem, který je také hlavní příčinou rušení lokomotiv 181, je přechodnost 3 - v obloucích mají lokomotivy sníženou rychlost, neboť svými třínápravovými podvozky obrušují vnitřní hrany kolejnic. Díky tomu jsou tyto lokomotivy vytlačovány novějšími stroji zejména řady 163, které díky dvounápravovým podvozkům nevykazují takovou deformaci traťového svršku.

Mechanická část

Lokomotivy řady 181 jsou skříňového typu, se dvěma čelními stanovišti strojvedoucího a centrální uzavřenou strojovnou. SKříň lokomotivy je svařovaná z ocelových plátů, v provedení vycházejícím z ostatních řad lokomotiv ŠKODA I. generace. Na obou bočnicích je šest obdélníkových oken. Stanoviště jsou přístupná dveřmi pouze na levé straně. Prostřednictvím čepů umístěných pevně v rámu lokomotivy je hlavní rám spojen se dvěma třínápravovými podvozky s dvojkolími vedenými svislými vodicími čepy. Dvojkolí jsou koncipována jako hvězdicovitá, okolky kol prostředního dvojkolí jsou zeslabeny o 10 mm. Vždy druhá a třetí náprava jsou provahadlovány. Dvojité vypružení je provedeno listovými pružinami v obou stupních. V rámci rekonstrukcí byly ale listové pružnice v sekundárním vypružení nahrazovány šroubovými pružinami, rekonstruované podvozky mají na každé straně sadu tří vinutých pružin ve společném rámu, na němž je usazena lokomotivní skříň. Oba podvozky jsou spojeny mezipodvozkovou vazbou. V každém podvozku jsou tlapově uloženy tři trakční motory, pohánějící nápravy oboustrannými ozubenými převody (oboustranný převod lokomotiv řady 181 a odvozené řady vyčleňuje z vozidlového parku ČD). Lokomotiva je vybavena ruční brzdou, samočinnou tlakovou brzdou systému DAKO DK-GP a přímočinnou brzdou. Ruční brzda působí na dvě přilehlá dvojkolí. Samočinná tlaková brzda je řízena dvěma brzdiči DAKO BS2, přímočinná brzda je řízena dvěma brzdiči DAKO BP. Zdrojem stlačeného vzduchu jsou dva pístové dvouválcové kompresory Kovopol K 2 Lok, poháněné elektromotory. Lokomotiva má čtyři hlavní vzduchojemy o celkovém objemu 1 330 l (p = 8 bar) a dva pomocné vzduchojemy o objemu celkem 300 l. V podvozcích lokomotivy je celkem šest brzdových válců o průměru 12", jejichž písty jsou spřaženy s brzdovými špalíky, které oboustranně brzdí všech šest dvojkolí. Ve službě lokomotiva veze 2 200 kg písku.

Elektrická část

Na střeše lokomotivy jsou instalovány dva pantografové sběrače proudu. Proud je do lokomotivy přiváděn přes hlavní vypínač typu 11 HC, jehož vypínací proud dosahuje 1 250 A. Regulace výkonu je odporová, s litinovými odporníky umístěnými na střeše lokomotivy a vyznačujícími se omezenou dobou jízdy na stejném stupni. Odpory jsou spínány hlavním kontrolérem, jehož stykače jsou poháněny přes převodovku pneumatickým servomotorem. Hlavní kontrolér strojvedoucí ovládá ze stanovišť pomocí řídicího kontroléru v kruhovém provedení. Lokomotiva má celkem 42 jízdních stupňů. Trakční motory jsou stejnosměrné šestipólové sériové elektromotory, řazené třemi způsoby: série (6 motorů sériově, U = 500 V), 1. sérioparalel (2 větve po 3 motorech v sérii, U = 1 000 V) a 2. sérioparalel (3 větve po 2 motorech, U = 1 500 V). Přechodové stupně mezi jednotlivými typy zapojení jsou řešeny jako šuntovací, šuntovací je i poslední jízdní stupeň. Napětí palubní sítě je 48 V stejnosměrných, zdrojem energie pro palubní síť je NiCd akumulátorová baterie 36 NKT 120 o kapacitě 120 Ah. Lokomotiva je vybavena skluzovou ochranou a vlakovým zabezpečovačem LS IV.

Fotogalerie

181.083
181.083



1024x683 px | 278 kB
 
181.114
181.114



1024x683 px | 333 kB
 

Technická fotodokumentace

podvozek
podvozek181
1024x768 px | 114 kB
 
Typový výkres
Typový výkres 1024x500 px
72 kB
 
Technické údaje
VýrobceZávody V. I. Lenina Plzeň
Tovární označení31 E 1-2
Roky výroby1961-62
Vyrobeno ks150
Rozchod1 435 mm
Uspořádání pojezduCo'Co'
Trakční systém3 kV=
Délka přes nárazníky18 800 mm
Délka skříně17 560 mm
Šířka2 950 mm
Výška se staženými sběrači4 650 mm
Pevný rozvor4 800 mm
Celkový rozvor13 000 mm
Vzdálenost otočných čepů9 400 mm
Minimální poloměr oblouku125 m
Služební hmotnost124,2 t
Max. hmotnost na nápravu20,7 t
Průměr nových dvojkolí1 250 mm
Průměr opotřebených dvojkolí1 180 mm
Nápravový převod1:4,238
Výkon / přetlak kompresoru156 m3/hod / 8 bar
Regulace výkonuodporová
Typ trakčních motorů1 AD 4346 gT
Trvalý proud TM330 / 3071 A
Hodinový proud TM355 / 3321 A
Jmen. napětí na svorkách TM3 000/2 V
Trvalá tažná síla213 kN
Hodinová tažná síla236 kN
Maximální tažná síla345 kN
Trvalý výkon2 790 / 2 6101 kW
Hodinový výkon3 000 / 2 8201 kW
Trvalá rychlost47,2 km/h
Hodinová rychlost45,8 km/h
Maximální rychlost90 km/h
1 ... platí pro lokomotivy inv. č. 001 - 080
 
Přezdívky
Šestikolák
Díky dvěma třínápravovým podvozkům (a tedy šesti kolům na každé straně) si lokomotivy řad 180 až 183 vysloužily přezdívku Šestikolák. Ve skutečnosti mají tyto lokomotivy dvanáct kol.
 
Veřejné použití jakékoliv části této stránky je podmíněno uvedením zdroje.

Popis | Fotogalerie | Technická fotodokumentace | Technické údaje | Přezdívky
Rychlá navigace
Drážní vozidla Přehled vozidel v Atlasu Jak se řídí lokomotiva Značení hnacích vozidel Nátěry hnacích vozidel Nerealizovaná vozidla Typy drážních vozidel Kategorie vlaků ČD Konstrukce lokomotiv Pojezdy, podvozky Spalovací motory lokomotiv Přenosy výkonu Regulátory trakčního soustrojí Trakční motory Trakční transformátory Brzdová zařízení Stanoviště, strojovny Kontroléry, odporníky Trakční měniče Sběrače, odpojovače Hlavní vypínače, el. ochrany Lexikon pojmů O Atlasu lokomotiv Kontakt Použité prameny Partneři
ŽelPage Karosářské práce
Statistika